MUDr. Karel Lukášek
... lékař léčí, příroda uzdravuje ...
Zveřejněno: 04.11.2013 | Rubrika: Stavební kameny života
Vitamíny skupiny B, většinou souhrnně označované jako B-komplex, sdružují několik vitamínů, z nichž nejznámější jsou B1 (thiamin), B2 (riboflavin, vitamín G), B3 (niacin, vitamín PP, kyselina nikotinová), B5 (kyselina pantotenová), B6 (piridoxin), B9 (kyselina listová) a B12 (kyanokobalamin).
Vitamíny skupiny B jsou důležité zvláště pro ty, jež pravidelně provozují sport a jejich tělo je tak vystaveno vyšší fyzické zátěži, dále těhotným a kojícím ženám a lidem se sníženou imunitou. Dají se použít i jako repelent, neboť při dostatečném příjmu B-komplexu klíšťatům, komárům a jiné havěti naše tělo prostě nevoní (anebo nechutná?).
Ovlivňuje činnost centrálního nervového systému. Mezi projevy nedostatku patří zvýšená únava, křeče svalstva, pocity mravenčení v končetinách, nechutenství, migréna a depresivní nálady.
Avitaminóza tohoto vitamínu způsobuje nemoc beri-beri, která se vyskytuje především v zemích, kde hlavní složku potraviny tvoří loupaná rýže, bílá mouka a rafinovaný cukr. V Česku je tato nemoc velmi vzácná.
Nejlepším zdrojem vitamínu B1 je maso, včetně vnitřností. Dále se vyskytuje v obilovinách, především v jejich klíčkách, pivovarských kvasnicích a ořechách.
Doporučená denní dávka je stanovena na 1,1 mg.
Je důležitý pro dobrý stav kůže, očí, funkce srdce a dalších orgánů. Jeho nedostatek se projevuje popraskanými koutky úst, pálením jazyka, poruchami ústní sliznice, pálením očí a záněty spojivek. Pokud chybí ve stravě, může se to negativně projevit na psychice člověka. U dětí může jeho nedostatek způsobit zpomalení duševního vývoje. Je vhodné jej podávat při užívání hormonální antikoncepce.
Tento vitamín se nachází v mléce, masu, včetně vnitřností, luštěninách, kvasnicích a obilninách.
Doporučená denní dávka je stanovena na 1,4 mg.
Spolupodílí se na tvorbě energie v buňkách, ovlivňuje metabolizmus cukrů a tuků. Působí na kvalitu kůže a správné fungování nervové soustavy. Jeho nedostatek, kterým jsou ohrožení zejména alkoholici, se projevuje vyrážkami na kůži, poruchami trávení, depresemi a zvýšením hladiny cholesterolu.
Avitaminóza niancinu se nazývá Pellarga, je charakterizována demencí, průjmem a zánětem kůže. V ČR je velmi vzácná.
Vitamín je v lidské potravě zpravidla dostatečně zastoupen. Jeho zdrojem jsou játra, libové maso a luštěniny.
Doporučená denní dávka je stanovena na 16 mg.
Název kyseliny pantotenové je odvozený od řeckého slova pantos, tedy všudypřítomný. Vyskytuje se ve všech tkáních našeho těla a její funkce je nezastupitelná.
Kyselina pantotenová je součástí mnoha enzymů řídících chemické reakce v našem těle. Je součástí tzv. koenzymu A, který se účastní základní přeměny cukrů, tuků a mnoha dalších látek našeho těla. Jako součást koenzymu A je kyselina pantotenová skutečnou křižovatkou řady chemických pochodů v těle.
Kyselina pantotenová má protistresové účinky a to především díky svému působení na nadledviny, kde podporuje tvorbu hormonů. Při jejím nedostatku dochází k vyčerpání nadledvin.
Nejbohatšími zdroji kyseliny pantotenové jsou játra, mléko, vejce a kvasnice.
Kyselina pantotenová nám může prospět při překonávání dlouhodobého stresu, odstranění únavy nebo při poruchách spánku. Pokud utrpíme menší zranění, dá se vitamín B5 využít ve formě lokálně nanášených přípravků k urychlení hojení ran a popálenin nebo odstranění zánětlivých procesů na sliznicích.
Projevy nadbytku nejsou u člověka známy.
Doporučená denní dávka je stanovena na 6 mg.
Vitamín B6 je ve skutečnosti sloučenina tří podobných látek pyridoxalu, pyridoxinu a pyridoxaminu. Je nezbytný pro zpracování bílkovin, svou roli hraje při krvetvorbě, ovlivňuje také nervovou soustavu a kvalitu kůže. Pokud chybí, hrozí chudokrevnost, nervové poruchy, deprese, křeče a mravenčení v končetinách. Na kůži se objevují šupiny a zpomaluje se psychomotorický vývoj u dětí. Zhoršuje se obnova sliznic. Je vhodné jej podávat při užívání hormonální antikoncepce. Jeho nadbytek negativně ovlivňuje nervový systém.
Člověk jej získává z živočišných bílkovin, především z masa a vajec, dále také z kvasnic, luštěnin, obilovin a sóji.
Doporučená denní dávka je stanovena na 1,4 mg.
Viz samostatný článek Vitamín H
Kyselinu listovou potřebujeme spolu s vitamínem B12 při krvetvorbě, bez ní by byla poškozena tvorba červených krvinek. Dále je důležitá v procesu buněčného dělení a tvorbě nukleových kyselin, nositelů genetické informace. Je nezbytná pro správný růst a vývoj plodu. A nefungovala by nám bez ní pořádně nervová soustava.
Kromě listové zeleniny se vitamín B9 nachází zejména v játrech, kvasnicích, ořechách a luštěninách. Poměrně dobrým zdrojem jsou také vejce, mléko a celozrnné obiloviny. Vitamín B9 také dokáží tvořit střevní baktérie, ale vzniklé množství nestačí na pokrytí celkové potřeby.
V lidském těle se nachází především v játrech, ledvinách a červených krvinkách.
Nedostatek kyseliny listové se projeví únavou, poruchou růstu a krvetvorby. Můžete trpět i poruchou trávení, změnami na sliznicích, především v ústech. Dostavuje se slabost, bledost, zapomnětlivost, výkyvy nálady. Nebezpečný je nedostatek kyseliny listové v těhotenství, kdy může být poškozen nervový systém plodu a jeho růst.
Doporučená denní dávka je stanovena na 0,2 mg, v těhotenství je doporučeno užívat až dvojnásobek.
Podílí se na tvorbě červených krvinek a je nezbytný pro správné fungování nervového systému. Jeho nedostatek nastává při poruchách žaludku a střev, rovněž se s ním potýkají přísní vegetariáni a lidé s poruchami metabolismu. Pokud chybí, způsobuje chudokrevnost, onemocnění nervové soustavy a zhoršuje růst u dětí. Přebytek v organismu nenastává, protože se neukládá do zásoby.
Vyskytuje se v mase, vnitřnostech, vejcích, mléku a mléčných výrobcích. Málokdy se vyskytuje v rostlinách – v některých mořských řasách, kysaném zelí (nejspíš produkt bakterií) a v aloe veře.
Doporučená denní dávka je stanovena na 2,5 µg.