MUDr. Karel Lukášek
... lékař léčí, příroda uzdravuje ...
Zveřejněno: 22.07.2014 | Rubrika: Stavební kameny života
Tento článek představuje stopové prvky, u kterých nebylo prokázáno, že by je naše tělo potřebovalo bezpodmínečně k životu. Jde tedy o stopové prvky neesenciální. Většinou jsou toxické, ale až při vysokých koncentracích. Proto je také neřadím přímo mezi toxické stopové prvky (jiný článek).
U lidí doposud nebyla prokázána esenciální funkce Li. U laboratorních zvířat v experimentu byla zjištěna snížená porodní hmotnost a nižší přírůstky do 6 měsíců věku.
Toxické působení Li při příjmu z diety nebylo zjištěno. Mírná otrava Li se projevuje gastrointestinálními problémy, svalovou slabostí, třesem, pocitem omámení. Lithium se používá pro léčbu maniodepresivní psychózy (manické fáze).
U niklu nebyla doposud přesně definována biochemická funkce v organismu savců. Předpokládá se však, že Ni působí jako kofaktor nebo strukturální komponenta specifických enzymů. Tyto Ni-obsahující enzymy jsou ureáza, hydrogenáza, metylkoenzym M reduktáza a karbon-monooxid dehydrogenáza. Předpokládá se, že Ni ovlivňuje u vyšších organismů metabolismus vitamínu B12 a kyseliny listové.
Toxické působení Ni ohrožující život je velmi nepravděpodobné vzhledem k účinným homeostatickým regulačním mechanismům.Bohatými zdroji niklu jsou čokoláda, oříšky, fazole, hrách a obilí.
Existuje poměrně málo studií zabývající se příjmem niklu. Předpokládaný denní příjem činí <60 až 700 µg/den. Předpokládaná potřeba Ni je <150 µg/den.
Cín je stopový prvek, u něhož není jasná jeho biochemická funkce. Předpokládá se úloha cínu v terciární struktuře proteinů nebo jiných biosubstancí. Při zvýšeném příjmu působí Sn toxicky. Bývá zjišťována retardace růstu a anemie.
U lidí nebyl deficit cínu popsán. U potkanů byl při experimentálně vyvolaném deficitu cínu zjištěn zhoršený růst, snížená konverze živin, alopecie, snížená odpověď na zvuk a změny v koncentraci minerálních látek v řadě orgánů. Zdrojem cínu jsou především potraviny v konzervách.
U lidí nebyla doposud stanovena potřeba ani bezpečné rozmezí příjmu Sn. Na základě extrapolace dat pro zvířata se doporučuje denní příjem vyšší než 8 µg/den, za potenciálně toxický je považován příjem 14 mg /kg tělesné váhy.
Úloha vanadu v lidském organismu není dosud zcela objasněna. Řada biochemických a fyziologických funkcí se předpokládá na základě výzkumu in vitro a farmakologického působení. Předpokládá se antikancerogenní efekt, schopnost imitovat inzulin a další biochemické funkce.
Vanad je relativně toxický prvek avšak vzhledem k jeho velmi nízké resorpci je otrava velmi málo pravděpodobná. Toxické působení u lidí se projevuje gastrointestinálními obtížemi, průjmem, nazelenalým jazykem a křečemi.
Deficit vanadu nebyl u lidí zjištěn při dietách obsahujících 15 -30 µg/den. Předpokládá se, že denní příjem vanadu kolem 10 µg/den je dostačující.
Vyšší obsah vanadu je v měkkýších, houbách, petrželi, semenech kopru, pepři, naopak nápoje, tuky, oleje, ovoce a zelenina obsahují jen velmi malé množství.