MUDr. Karel Lukášek
... lékař léčí, příroda uzdravuje ...
Zveřejněno: 20.09.2011 | Rubrika: 'Západní' medicína
Podle odhadů odborníků zemře v České republice ročně kolem tří až pěti tisíc lidí na nežádoucí účinky podávaných léků.
Podle Státního ústavu pro kontrolu léků bylo u nás v roce 2006 nahlášeno 1 354 podezření na nežádoucí účinky léků. Odborníci ale odhadují, že jich je mnohem více. Profesor Tomáš Zíma z Ústavu klinické chemie a laboratorní diagnostiky vychází při svých odhadech z měření v USA. Tam ročně zemře na nežádoucí účinky léků přibližně 100 tisíc lidí.
Profesor Zíma dovozuje, že ve skutečnosti u nás při počtu 2,1 milionu hospitalizovaných lidí trpí více než 110 tisíc z nich nežádoucími účinky léků a 5 000 jich v přímém důsledku zemře.
S tím, že je oficiální údaj nízký, souhlasí i lidé z Ústavu pro kontrolu léků. Veronika Petláková uvedla, že ústav vyvíjí mezi zdravotníky osvětovou činnost, která je zaměřena na ozřejmění důležitosti hlášení nežádoucích účinků. Každoročně se možná i proto počet hlášených výskytů nežádoucích účinků zvyšuje.
Profesor Bultas ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze uvádí, že podání léku nemocnému je vždy do jisté míry experiment. Na výsledném terapeutickém efektu se uplatní zejména individuální vnímavost. Ta závisí na řadě faktorů, zejména na genotypu jedince. Primář oddělení klinické biochemie v Mladé Boleslavi MUDr. Petr Wagner k tomu vysvětluje: Genetickou výbavu máme každý (až na jednovaječná dvojčata) zcela unikátní. I malá odlišnost v genetické výbavě může mít za následek zcela odlišné fungování. Vlivem této odlišnosti může být účinek léku zcela nečekaný.
Vědním oborem, který se lékům a genům věnuje, je tzv. farmakogenetika. Budoucnost této vědy je zřejmě v lécích šitých na míru. To ovšem naráží na ekonomické potíže. Při dnešním stavu farmaceutického průmyslu a většinovém zájmu prodávat léky v co největších objemech si tuhle budoucnost lze jen těžko představit.