MUDr. Karel Lukášek
... lékař léčí, příroda uzdravuje ...
Zveřejněno: 19.05.2012 | Rubrika: Aloe vera
Na trhu v České republice působí přes padesát firem, které dodávají produkty s obsahem aloe. Ať už jde o výrobky určené k pití nebo jde o různou kosmetiku, vždy platí, že pokud je aloe obsažena řádově v jednotkách procent, nemá žádný vliv na zdraví člověka. Ve výrobcích je pouze z marketingových a reklamních účelů. Zjistit skutečné procento aloe v produktu bývá mnohdy velmi obtížné.
Dejte si tedy pozor zejména na následující:
Výrobci nic nebrání napsat na produkt '100% aloe', protože jde jen o název. Název typu 'Šťáva ze 100% aloe' je sice mírně zavádějící, nicméně není ani trochu lživý. Produkt přece byl zcela jistě vytvořen ze stoprocentní aloe.
Skutečné složení je uvedeno drobným písmem vzadu, většinou však neobsahuje přesná procenta. Musíme se spokojit alespoň s pořadím ingrediencí. Ty bývají totiž seřazeny podle množství (od největšího po nejmenší). Pokud tedy čteme něco ve smyslu 'Složení: voda, cukr, bla bla bla, regulátor kyselosti, šťáva z aloe, bla bla bla ...', nepovažujte produkt za něco, co by vám mohlo díky aloe nějak pomoci.
Označení 'šťáva' již sama o sobě dle potravinářské normy znamená tekutou surovinu smíchanou s vodou v poměru až 50 %. Stoprocentní aloe vera šťáva obsahuje se štěstím jen 50 % aloe vera gelu. Podobně označení 'drink' podle normy obsahuje až 95 % vody.
Rekonstruovaná aloe je vyrobena tak, že se získaný gel přemění na prášek (sušením za horka) většinou kvůli snížení nákladů na přepravu přes půl světa. Po převozu se na místě prášek opět smíchá s vodou. Jak jednoduché. Samozřejmě, že se při sušení zničí všechny látky, kterými je aloe tak výjimečná.
Z objektivních důvodů musím ještě dodat, že existuje lyofilizační postup, při kterém se odstraňuje voda naopak vymražováním (sublimací za přítomnosti podtlaku). Tento postup je daleko šetrnější, ale pro zachování původních účinků aloe na zdraví je taktéž nedostatečný.
Podobně jako u rekonstruované aloe se získává koncentrát odpařením vody, čili zpracováním zatepla. Způsob výroby je možná méně drastický, ale na zničení enzymů a kvalitních mukopolysacharidů, které dokážou modulovat imunitu, bohatě stačí zvýšení teploty i mírně přes 40 stupňů.
Často se prodávají produkty na pití, které obsahují plovoucí kousky. Jde o úžasný marketingový tah na zmatení spotřebitele. Ten totiž automaticky předpokládá, že plovoucí kousky jsou kousky aloe. Tak tomu ale ve většině případů vůbec není. Jedná se pouze o vysrážené pektiny, které se sice vyskytují v ovoci a používají se v potravinářství při výrobě např. marmelád, nicméně s aloe moc společného nemají.
Pozn.: I kdyby šlo o skutečné kousky aloe - co je lepší? Samotný léčivý gel vylisovaný z vnitřku listu bez příměsí anebo ten stejný gel, do kterého se přidá množství kousků ze zbytků po lisování (tedy vlastně z odpadu)?
Na trhu se vyskytují nápoje, u kterých je na štítku uvedeno, že se může pít denně jen určité množství (např. 50 ml). Je to způsobeno vyšším obsahem aloinu v nápoji většinou proto, že byla aloe vyráběna z celého listu bez odstranění zelené slupky. Následně se musela filtrovat, takže se spolu s aloinem odstranily i důležité látky. A navíc - i přesto v takovém nápoji zůstalo velké množství aloinu, který způsobuje ve větším množství křeče v břiše a průjmy.
Tady jde o skutečné zneužití dobrého jména aloe. Mnoho firem vyrábí 'minerální' nápoje s příchutěmi (Hanačka, Poděbradka, Mattoni, Dobrá voda, atd.), všichni je známe a jistě alespoň sem tam používáme. Je potřeba si uvědomit, že veškeré příchutě jsou chemické povahy. V minerálkách není skutečný citron, pomeranč, višeň nebo borůvka, ale jen jakási chemická složka, která pak připomíná chuť daného ovoce. Podobně existuje příchuť aloe, nicméně takový výrobek nikdy ani vedle aloe neležel a nemůžeme tedy očekávat jakékoliv účinky na své zdraví.
Mnoho lidí se domnívá, že pokud koupí něco v lékárně, získá tím jakousi ověřenou kvalitu. Toto povědomí nejspíš přežívá z minulosti, kdy lékárny působily vážným dojmem a prodavači v nich byli stavěni na úroveň lékařů. Dnes však kromě toho, že se v lékárnách prodávají léky, jež jinde legálně nedostanete, je lékárna zcela běžný obchod s doplňky stravy. Dostanete v nich stejně nekvalitní čaje jako kdekoliv v hypermarketech, stejné nefunkční prostředky na hubnutí jako v teleshoppingu. Vše je prostě jen velký byznys. V lékárnách se prodává a nejspíš i bude prodávat to, co přinese majitelům lékáren největší výhodu. To stejné platí i o aloe. Lékárny ani v tomto směru nemají patent na to nejkvalitnější na trhu.
Ačkoliv se honíme za co nejlevnějšími věcmi, zejména potravinami, u produktů aloe vera pro zdraví není příliš šťastné slevovat na kvalitě. Nižší kvalita neznamená mnohdy 'nižší účinek', ale většinou 'žádný účinek'.
Litr stoprocentního neředěného gelu se dá vyprodukovat do podoby výrobku za přibližně 300,- Kč. Pokud je takový výrobek distribuován klasickou cestou (výrobce - reklama - přepravce - velkoobchod - maloobchod - zákazník), tvoří původní cena pouhých 20 % ceny pro zákazníka. V kamenných obchodech a lékárnách by tedy měl stát kvalitní gel na pití okolo 1 500,- Kč za litr.
Naštěstí se ale většinou takovéto druhy zboží dostávají k zákazníkům pomocí přímého prodeje. Ačkoliv nemusíte mít v oblibě různé poradce a dealery, jedno je jisté. Cesta od výrobce k zákazníkovi je mnohem jednodušší a tím i úspornější. Koncová cena produktu je většinou přibližně dvojnásobná, aloe vera gel by se tedy měl pohybovat okolo 600,- Kč za litr.
Ceny, které jsou mnohem níž, jsou velmi podezřelé. Rozhodně nedoporučuji investovat do gelu pod 500,- Kč za litr.
Stejně tak ale nejde říct, že by vyšší cena znamenala vyšší kvalitu. Jak jsem již uváděl na jiném místě, čím méně se při výrobě do aloe vera gelu zasahuje, tím vyšší kvalita je zachována. Výrobou se kvalita nezvyšuje!